Dovednosti pro život

 

Mnoho z nás, včetně mě, často dělá během tréninku zásadní chybu – soustředíme se pouze na samotné naučení cviku. Samozřejmě, že je skvělé, když náš pes dokáže na povel sednout nebo lehnout.  Ale funguje to i když se ocitneme mimo domácí prostředí?

Mě teda ne!

Ne nadarmo se říká, že naučit psa nějaký cvik je jenom 20% práce a dalších 80% je generalizace, což je schopnost psa aplikovat naučené chování v různých situacích.

Aby pes dokázal sednout v náročné situaci (třeba když by se strašně rád s někým přivítal) musí se v mozku pro cvik vytvořit nová dráha a ta musí vypadat jako tříproudá dálnice.

Generalizace: umožňuje našemu pejskovi pochopit a předpovědět chování okolního světa bez nutnosti znát detaily každé specifické situace.

Jeden příklad ze života. Vzpomeňte si jak bylo náročné se naučit násobilku nebo vyjmenovaná slova, kolik času se tomu ve škole věnovalo. Za mě se říkalo, že se to musíme naučit tak dobře, že i kdyby nás o půlnoci probudili budeme počítat, jako když bičem práská.

Teprve když jsme dosáhli této úrovně, mohli jsme se na naší novou schopnost spolehnout i v těch nejtěžších situacích.

Jak na to?

Při generalizaci je důležité myslet na pravidlo „Krok za krokem“. Když budeme psovi situace ztěžovat moc rychle, bude to pro psa moc těžké a nebude ho to bavit. A tady narážíme na častý problém s motivací. Nejčastější problém, proč se psovi nechce pracovat je prostě proto, že to psovi děláme moc těžké.

Začněte ve známém prostředí, například na vaší zahradě: Postupka obtížnosti generalizace by mohla vypadat třeba takto:

  • Začněte s měněním vaší pozice – stůjte ke psovi bokem, otočte se, lehněte si, sedněte,
  • Přidejte něco na co pes není zvyklý – držte objekt (krabici, nákupní tašku), opřete se o něco, dejte si na hlavu klobouk, paruku, vezměte si deštník atd.
  • Přidejte neobvyklé zvuky – pískejte si, zpívejte, můžete si pomoct nějakými hudebními nástroji.
  • Měňte místa na zahradě – cvičte uprostřed zahrady, u plotu, za keřem.
  • Přidávejte do prostoru rušivé elementy a pracujte se vzdáleností. Například krabici, kolo, sekačku, jídlo na zemi a postupně se přibližujte.
  • Přidejte pohyb – pomocník se bude kolem Vás pohybovat, vydávat různé zvuky. Může jezdit na kole, nebo táhnout hračku za provaz.
  • Kombinujte vše dohromady

A tento postup zopakujete třeba na parkovišti u obchoďáku.  V parku zase můžete využít jiné psy, zkuste najít vhodnou vzdálenost od cesty, kde se psi pohybují a trénujte.

Ve venkovním prostředí nemáte vždy možnost nastavit vhodnou obtížnost, to můžete vyřešit tak, že budete chodit trénovat v časech, kdy je většina lidí doma.

To nejdůležitější, co psa pomocí generalizace učíte, je fakt, že život je změna.

A život ve společnosti lidí je plný nečekaných změn.